Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že až 60 % populace trpí tzv. syndromem nezdravých budov. Řešením, jak bydlet zdravě, jsou nízkoenergetické a pasivní budovy, jejichž výstavbě se věnuje již přes deset let například developerská společnost JRD.

O pasivních domech a bytech ovšem stále koluje řada mýtů. Většina lidí si sice představí bydlení, které jim sníží spotřebu energií a ušetří peníze, zároveň se ale bojí, že je takové bydlení bude omezovat. „Lidé si často myslí, že v pasivním domě či bytě nesmí vůbec otevírat okna a nemají tak čerstvý vzduch. Nebo naopak mají obavu, že je díky systému automatického větrání bude trápit stálý průvan. To ovšem není pravda. Oboje je mýtus,“ říká Martin Svoboda, výkonný ředitel JRD, české jedničky na trhu nízkoenergetického a pasivního bydlení. Ty nejčastější mýty Vám nyní objasníme.

Mýtus číslo 1: V pasivních domech a bytech se nesmějí otevírat okna a není v nich čerstvý vzduch.

Pravda: Není tomu tak. „V pasivních domech okna samozřejmě otevírat lze, ale není to vůbec potřeba. Výměnu vzduchu totiž zajišťuje automatický systém řízeného větrání za pomoci rekuperační jednotky, tak proč se nechat obtěžovat hlukem či prachem z ulice?,“ říká Martin Svoboda. Vydýchaný vzduch se přirozeně mění za čerstvý stejně jako při otevřeném okně, ovšem bez prachu a hluku. V bytě se nehromadí oxid uhličitý, jehož vysoká koncentrace způsobuje například bolest hlavy, únavu, ospalost či nesoustředěnost. Stálý přísun čerstvého vzduchu přináší obyvatelům bytu mimo jiné také zdravý a kvalitní spánek.

Mýtus číslo 2: V zimě je v pasivních bytech chladno, v létě se přehřívají.

Pravda: O udržování stálé vnitřní teploty se stará rekuperační jednotka. V zimě byty ohřívá, v létě v nich udržuje příjemný chlad. „Rekuperační jednotka a žaluzie zajistí, že ani v parném létě teploty v interiéru nepřesáhnou 27°C. Systém řízeného větrání tak bohatě stačí − není potřeba pořizovat drahou a nezdravou klimatizaci,“ radí Martin Svoboda.

Mýtus číslo 3: Protože se v pasivních bytech nevětrá, je v nich velká vlhkost, tvoří se plísně a množí se roztoči a bakterie.

Pravda: Řízené větrání zajišťuje v bytech neustále čerstvý vzduch a udržuje optimální hladinu vlhkosti. Prašnost výrazně omezují prachové filtry. Díky tomu v pasivních bytech nemají plísně, bakterie ani roztoči šanci. Zejména alergici, astmatici a lidé trpící ekzémy ocení zdravé prostředí, ve kterém se jim bude dobře žít. Kdyby tohoto stavu s optimální hladinou vlhkosti chtěli lidé dosáhnout v normálním bytě, museli by větrat ve dne i v noci každou hodinu. A ani tak by neměli ideální prostředí, protože větrání okny přináší do bytu prach i hluk a navíc vysouší vzduch.

Mýtus číslo 4: Použité technologie jsou náročné na údržbu.

Pravda: Rekuperační jednotka je v nově stavěných bytových domech umístěna v technickém zázemí domu. Její údržba a výměna filtrů je technicky nenáročná a kompletně ji obstarává správcovská firma.

Mýtus číslo 5: Vlastnosti pasivních domů může ohrozit náhlý výpadek elektřiny.

Pravda: Nízkoenergetické a pasivní domy mají natolik nadstandardní energetické vlastnosti, že je neohrozí ani náhlý výpadek dodávek energií. V takovém případě teplota v bytě neklesne o více než jeden stupeň za den. Pokud by došlo k dlouhodobějšímu výpadku proudu, teplota v bytě zůstane na 13 až 15 stupních.

Mýtus číslo 6: Ceny nízkoenergetických a pasivních bytů jsou vysoké, jejich pořízení se nevyplatí.

Pravda: Nízkoenergetické a pasivní bydlení používá kvalitní materiály a vyspělé technologie. „Koupě takového bytu se rozhodně vyplatí. Jeho pořizovací cena je srovnatelná s podobnými projekty v dané lokalitě a klient získá to, co ve standardním bytě nedostane: velmi komfortní a především zdravé bydlení, které navíc výrazně šetří provozní výdaje. Energeticky úsporné byty od JRD dokážou ušetřit až 85 % nákladů na vytápění oproti běžným novostavbám. Ty spotřebují zhruba 90 kWh/m² ročně, zatímco energeticky pasivní budova méně než 15 kWh/m²,“ vyčísluje Martin Svoboda a dodává: „Navíc je třeba mít na paměti, že Evropská směrnice požadavkem na budovy s téměř nulovou spotřebou energie neovlivní jen nové domy. Také při rekonstrukcích a úpravách, které budou vyžadovat stavební povolení, bude již nutné dodržovat nové normy. Lidem, vylepšujícím své starší bydlení, se tak v důsledku toho výrazně zvýší náklady.“

Příkladem kvalitního energeticky úsporného bydlení jsou například pasivní projekty Ecocity Malešice a Park Hloubětín nebo nejnovější nízkoenergetický projekt Rezidence Trilobit v exkluzivním prostředí na okraji Prokopského údolí. Všechny projekty mají řízené větrání s rekuperací tepla a zajišťují tak vysoký komfort bydlení s ohledem na zdraví obyvatel.

---