Vratislav Blaha (ADMD)

 

1. Jste předsedou Asociace dodavatelů montovaných staveb. S jakými cíli toto uskupení vznikalo a jak se je daří naplňovat?

Historie ADMD započala v roce 2000, kdy byla Asociace zaregistrována. Už v té době vznikla potřeba organizovaného a koordinovaného řízení výrobců dřevostaveb v České republice stejně jako zviditelňování a prosazování této progresivní technologie – staveb na bázi dřeva, v rámci našeho stavebnictví. Vzhledem k dynamickému rozvoji dřevostaveb u nás a s ohledem na čerstvé členství ADMD v Evropském svazu montovaných domů (EFV), došlo letos na jaře k další reorganizaci řízení Asociace, během které jsem se stal jejím předsedou.   Jedním z hlavních cílů ADMD je filozofie udržitelného rozvoje a využití obnovitelných zdrojů, proto jako stavební materiály nového tisíciletí propagujeme právě dřevo a další produkty na bázi přírodních a ekologických surovin.

Dalšími, neméně důležitými cíli je prosazování kvalitních dřevostaveb na trhu v ČR, kultivování podnikatelského prostředí, popularizace oboru. Prioritním cílem Asociace je permanentní komunikace v oblasti zabezpečení kvality pro tento segment stavebnictví resp. pro zákazníky. K tomu slouží certifikace dle Dokumentu národní kvality (DNK). Splnění podmínek této směrnice je hlavním kritériem vstupu do Asociace.

 

2. Jak hodnotíte vývoj výstavby dřevostaveb v ČR (dle hlavních konstrukčních typů)?

V roce 2012 bylo v ČR postaveno celkem 1 700 dřevostaveb a podíl na trhu rodinných domů realizovaných toto technologií dosáhl již 10 %.  Za rok 2013 ještě nemáme k dispozici oficiální statistiky od ČSÚ resp. od ÚRS Praha, ale vzhledem k informacím o počtu nově zahájených domů v roce 2012 a dokončených domů v r. 2013, se domnívám, že rok 2013 nebude bohužel vykazovat takovou dynamiku růstu počtu dokončených dřevostaveb, jako tomu bylo v minulých letech.  Počty realizovaných dřevostaveb v ČR podle hlavních konstrukčních typů zatím u nás nikdo statisticky nezpracovává, ale je to pro nás dobrý námět do budoucna.

3. Kde spatřujete hlavní příčiny nízkého zastoupení dřevostaveb v ČR v porovnání se zeměmi západní nebo severní Evropy?

Je pravdou, že největší podíl dosahují dřevostavby ve skandinávských zemích (přes 50 %), kde má tato technologie daleko větší tradici. Navíc k tomu přispívá snadnější a levnější dostupnost surovin a také to, že dřevostavbu lze postavit celou tzv. suchým procesem, což je v těchto geografických polohách velkou předností.  V zemích střední Evropy dosahují dřevostavby největšího podílu na trhu v Rakousku (cca 31 %), což je dáno také tím, že se zde tyto domy začaly systémově marketingově propagovat před čtyřiceti a více lety.  V ostatních zemích Evropy, není podíl dřevostaveb už o tolik vyšší než u nás (např. BRD:  14 %, Slovensko: 10 %).  Podíl dřevostaveb na trhu rodinných domů u nás roste tak rychle, že během deseti let to už bude něco mezi 15 – 20 %.

Úspěch dřevostaveb, jako stavební technologie a zájem o ně v České republice má více důvodů. Jedním z nich je změna myšlení a postojů zákazníků. Skepse široké veřejnosti k této technologii z 90. let minulého století, která byla způsobena hlavně neznalostí výhod dřevostaveb a „konzervativním“ myšlením investorů (obava z něčeho nového, neprověřeného) je minulostí.  O zvyšujícím se zájmu o dřevostavby v ČR svědčí následující statistika:

4. Jakou roli v rozhodování zákazníků hraje cena dřevostaveb? Můžete porovnat ceny domu obdobných parametrů dřevostavby – sendvičová konstrukce a stavby zděné.

Cenu zděné stavby a dřevostavby nelze jednoduše porovnat, protože zde hraje roli velké množství aspektů. Pokud si ale vezmeme, jako modelovou situaci dva obdobné domy o stejné velikosti, dispozici a s obdobnými užitnými a tepelně izolačními vlastnostmi, je cena obou staveb, zděné a dřevěné, srovnatelná.

V posledních dvou až třech letech však hrála cena jakéhokoliv domu (a řady jiných věcí) v rozhodování zákazníků rozhodující a zásadní roli.  Na tom se podepsal zhoršující se vývoj ekonomiky i politiky u nás, kdy řada běžných lidí žije v nejistotě, má obavu ze své budoucnosti a proto buď šetří, tj. kupuje jenom to co je levné resp. v akci, anebo raději neutrácí, pokud se jedná o větší investice, vůbec.  Vývoj trhu ovlivňuje řada faktorů, přičemž mezi rozhodující patří nabídka a poptávka.

Většina výrobců dřevostaveb nabízí kromě svých standardních domů také velmi levné domy, které sice mají jednodušší dispozici, ale dají se pořídit v ceně do dvou milionů korun.  Pozor však na to, aby se příliš nízká cena domu, která je většinou možná pouze ve vazbě na špatnou kvalitu vstupních materiálů, poddimenzované nosné konstrukce, nevyjasněných detailů a nekompetentní montáže, pro zákazníky nestala hlavním nebo dokonce jediným kritériem pro koupi. Nový dům je investice na mnoho desetiletí a poměr ceny a kvality by měl být každopádně v relaci. Levné domy (jakékoliv), stejně tak jako levné salámy, paštiky nebo cokoliv jiného, jsou většinou nekvalitní.  Levnou a nekvalitní paštiku za tři koruny můžete vyhodit, pokud vám nebude chutnat, ale když si necháte postavit levný a nekvalitní dům od nerenomované firmy, budete mít starosti a budete si své rozhodnutí dlouho vyčítat.  Věřím, že trh a aktivní zaměření a působení členů Asociace dodavatelů montovaných domů na kvalitu svých dřevostaveb přesvědčí zákazníky, jakou cestou se mají vydat.

Vzhledem k tomu, že nabídka (disponibilní výrobní kapacity) výrobců dřevostaveb byla v roce 2013 vyšší než poptávka, mělo to vliv na vývoj cen na trhu. Ve snaze realizovat svoji produkci v plánovaném objemu, přistoupila řada výrobců dřevostaveb ke snížení svých prodejních cen, anebo k cenovým akcím, které vedly k tomu, že se bydlení v dřevostavbě stalo dostupnější.  Pokud byly nižší ceny domů kompenzovány racionalizačními opatřeními a zvyšováním produktivity výroby, je to pozitivní. Pokud se ale snižování cen domů promítlo ve snižování jejich kvality, to dobré není. Zde bych chtěl zájemce o dřevostavbu upozornit na to, že cena a kvalita musí být v odpovídající relaci. U firem, které jsou sdruženy v Asociaci dodavatelů montovaných domů (ADMD), je kvalita kontinuálně auditována a proto doporučuji potencionálním investorům, aby se obraceli prioritně na tyto firmy.

5. V zahraničí jsou dřevěné konstrukce používány např. i pro budování škol, či další infrastruktury. Jak se vyvíjí výstavba větších dřevěných staveb v ČR (bytové domy, komerční budovy)?

I zde máme u nás co dohánět.  I když lze z technologie výstavby na bázi dřeva stavět vícepodlažní administrativní budovy, hotely, bytové domy a jakékoliv stavby občanské vybavenosti, je tento druh výstavby u nás zatím výrazně pozadu.  Např. v Rakousku se vloni postavilo více než 50 bytových domů ze dřeva a u nás je to méně než 10.  Důvodem je to, dřevostavba je pro developery, kteří takové objekty stavějí, resp. financují, zbytečně „kvalitní“ a tím i drahá. Kromě toho nám komplikuje výstavbu vícepodlažních objektů také legislativa, hlavně požární předpisy, která u nás zatím neumožňuje stavět vyšší objekty než o 3 – 4 podlažích.  Věřím, že v nejbližších deseti letech se i zde, tj. ve výstavbě bytových domů a staveb občanské vybavenosti ze dřeva, dojde k dynamickému růstu a počet objektů postavených na bázi dřeva se bude počítat na desítky za rok.

6. Považujete českou pro výrobu dřevostaveb za dostatečnou?

Ano, produkce dřevěných materiálů pro dřevostavby je v ČR dostatečná.  Zásadní problém je ale cena, kdy je mnohdy, i přes pokles kurzu koruny, výhodnější dovoz ze zahraničí. Máme např. několik výrobců KVH, ale i tak se tento sortiment částečně vozí z Rakouska nebo z Německa.

7. V minulosti bylo u srubových staveb problémem splnění stavebních norem (tepelně izolační vlastnosti, požární odolnost srubových staveb). Jaká je situace dnes?

Problémy se splněním tepelně izolačních vlastností srubových domů přetrvávají a jsou stále větší díky zvyšujícím se požadavkům na úsporu energie potřebné pro vytápění. Před listopadem 2011 a před revizí tepelně technické normy byl požadavek na součinitel prostupu tepla 0,38 W/m2K pro konstrukci s plošnou hmotností nad 100 Kg/m2. Po revizi se požadavek ještě snížil na 0,30 W/m2K a to situaci ještě zhoršilo. Pro normotvůrce by mohlo být vodítkem pro slevení z tohoto požadavku to, že na výrobu srubu se spotřebuje zásadně menší množství energie než na běžný dům a proto by mohl „prohospodařit“ o něco více energie v průběhu jeho životnosti.

V posledních letech u nás i v zahraničí, právě z důvodu tlaku na tepelně izolační vlastnosti, vznikají nové srubové stavby, které svou skladbou připomínají sendvičové konstrukce. Do roubených stěn se tak dostává nová vrstva tepelné izolace, díky které tyto stavby mohou dosahovat srovnatelných vlastností s jinými technologiemi.

Oproti tomu naprosto bez problémů je na tom dodržení požárně bezpečnostních požadavků. Požadavek stanovený požární odolností sleduje splnění několika kritérií po dobu zatížení konstrukce požárem. Dřevo samozřejmě hoří stejným způsobem jako dříve a průběh odhořívání dřevěných prvků je dnes exaktně definován. Nejčastěji sledovaná kritéria únosnosti, izolace a celistvosti jsou roubenými stavbami bez problémů dodržována. Pouze nekvalitně provedené stavby mohou mít problémy s kritérii izolace a celistvosti a to v podélných spárách mezi masivními prvky.

8. Dnes je možné vyrobit také izolační materiály na bází dřeva. Jaké je jejich využití a specifické vlastnosti v porovnání s tradičními izolacemi?

Dřevovláknité izolační materiály jsou u nás stále častěji využívány a to zejména lidmi s citlivějším vnímáním k životnímu prostředí. Také samotná práce s nimi je nesrovnatelně příjemnější než s minerálními izolacemi. Používají se zejména v konstrukcích stěn, stropů a střech. V poslední době se v dřevostavbách stále více izolační materiály na bází dřeva objevují hlavně v tzv. difuzně otevřených konstrukcích, kde ale bohužel hraje negativní roli vůči klasickým izolacím vyšší nákupní cena. K dispozici jsou i propracované fasádní systémy. Dalším méně rozšířeným využitím je využití dřevovláknité izolace jako izolace do podlah, kde přispívá ke snížení přenosu hluku. Tepelně izolačními vlastnostmi jsou také izolační materiály na bází dřeva srovnatelné s izolacemi na jiných bázích, cenově se však jedná o dražší alternativu. Cena stavebních materiálů v současné době nezahrnuje faktor udržitelnosti materiálových zdrojů a tím samozřejmě díky masovému využití vycházejí levněji materiály z neobnovitelných surovin.  Základním rozdílem mezi běžnou izolací a dřevovláknitou izolací je její lepší tepelná kapacita. U dřevovláknité izolace je zhruba třikrát větší a proto, zejména v podstřešních prostorech, může přispívat k tepelné stabilitě vcelku výraznou měrou.

9. Jaké je procento použití dřeva v hlavních typech dřevostaveb (srubová konstrukce, sendvičová konstrukce)?

Toto srovnání je pouze odhadem různých pohledů. Prakticky je vhodné srovnávat pouze obvodové stěny a vnitřní příčky, protože střešní pláště jsou často identické. U roubených domů z masivních profilů se zastoupení dřeva pohybuje nad 90 %. U sendvičových konstrukcí se pouze obecně uvažuje o cca 20 – 40 %. Alternativ sendvičových konstrukcí je však tolik, že se tento podíl bude výrazně lišit u každého dodavatele dřevostavby (dřevěná fasáda, těžký vs. lehký skelet, vnitřní obložení povrchů, ocelová vs. dřevěná konstrukce příček atd.)  V průměru se na běžně velký dům spotřebuje kolem 20-25 m3 stavebního dřeva. Pokud je pak ještě použito opláštění z např. OSB desek nebo dřevovláknité izolace, podíl dřeva se zvyšuje. V tomto případě ale říci, že podíl dřeva může dosáhnout až 50 %.

10. Máte informace o podílu použití dříví z českých lesů?

Informace o podílu použití dříví z českých lesů v dřevostavbách v ČR zatím nemáme.  Znám výrobce dřevostaveb u nás, u nichž české dřevo zcela pokrývá kapacitu pořezu jejich pil a tak plně pokrývají svoji potřebu řeziva v konstrukcích svých domů.  Pozor ale na to, že z českých lesů se velká část dřeva vyváží do zahraničí a následně pak z těchto zemí nakupujeme např. KVH hranoly, které jsou možná vyrobeny ze dřeva z českých lesů. Proto se na tuto otázku dá těžko odpovědět.

11. Do jaké míry je v dřevostavbách využíváno exotických typů dříví případně dříví s chemickou nebo tepelnou úpravou jako je např. thermo wood?

Exotické dřevo je v dřevostavbách využíváno minimálně a dalo by se říci, že je to případ od případu a nebude se to lišit od domů zděných. Jde zejména o podlahoviny interiéru a dnes velmi často také exteriéru např. v oblasti pochozích roštových podlah u bazénů a teras. Hlavním důvodem minimálního použití exotických typů dříví v dřevostavbách u nás je cena, logistické aspekty a složitější způsob zpracování.   Dřevo chemicky ošetřené se v dřevostavbách používá a to především z preventivních důvodů. Jedná se zpravidla o první podkladní hranol stěny, který je v kontaktu se základovou konstrukcí (leží na betonu) a střešní latě. Ostatní dřevo v dřevostavbě nemá příliš smysl chemicky ošetřovat, protože jde zpravidla o sušený hoblovaný smrk a ten lze jen velmi obtížné impregnovat. Hlavním důvodem, proč dřevo v konstrukci není třeba impregnovat, je to, že zde není vystaveno vysokým a trvalým vlhkostem.

12. Většina českých lesů je certifikována, využívá se v oblasti dřevostaveb certifikované dříví a je certifikace výrobci dřevostaveb používána jako marketingový nástroj?

Systém certifikace PEFC, jako marketingový nástroj, využívá velmi málo českých firem, které vyrábí a dodávají dřevostavby.   Málo která renomovaná firma si však dovolí použít dřevo bez tohoto certifikátu.  Certifikaci dle systému PEFC je zatím přikládán ze strany firem pouze minimální význam, protože je to nezajímavý parametr z pohledu zákazníka (investora) při rozhodování o druhu a dodavateli stavby.  Myslím si, že někteří zákazníci, kteří si dnes kupují dřevostavby, jsou velmi informovaní a informace o tom, že dřevo na jejich dům je certifikováno systémem PEFC, by přispěla k jejich rozhodování pro konkrétního dodavatele.

13. Jaké hlavní trendy lze pozorovat v posledních letech u dřevostaveb u nás i ve světě?

O trendech v rozvoji dřevostaveb u nás už jsem hovořil, zejména v posledních pěti letech se tato technologie výstavby u nás stala velmi populární. Od roku 2002 počet rodinných domů, které byly v ČR na bázi dřeva postaveny, neustále kontinuálně roste, přičemž dynamika růstu se až do roku 2012 zvyšovala. Jedním z důvodů jsou pozitivní reference lidí, kteří si dřevostavbu pořídili a své zkušenosti a pocity z kvalitního bydlení v kvalitní dřevostavbě předávají dál.  Také z hlediska použitých materiálů, skladeb konstrukcí a technologie výroby jde tento segment výstavby dopředu.  V zahraničí, kde dřevostavby mají daleko větší tradici než u nás, již takovou dynamiku růstu nelze očekávat.

14. Kde vidíte hlavní výhody dřevostaveb a naopak jejich rizika?

Pozitivní vnímání dřevostaveb z pohledu zájemců o nový dům v ČR neustále roste. Zákazníci, většinou se jedná o mladou generaci ve věku 30 – 40 let, kteří si už pořídili dřevěný montovaný dům, oceňují hlavně tyto čtyři prokazatelné výhody:

• Výbornou kvalitu (dřevostavby jsou většinou vyráběny v moderních krytých halách bez negativních povětrnostních vlivů kvalifikovanými pracovníky).
• Vynikající tepelně izolační vlastnosti (téměř všechny domy se dnes již staví v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu).
• Rychlost výstavby (od jednoho týdne po jeden měsíc, podle stupně dokončení domu).
• Příznivý poměr ceny a kvality a výhodné podmínky financování (např. hypotékou u České spořitelny, Hypoteční banky apod.).

Garantovaná kvalita jakékoliv stavby je pro většinu investorů rozhodující. V tomto parametru jsou certifikovány a permanentně přezkušovány všichni renomovaní výrobci – členové Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD), pro které je certifikace podle Dokumentu národní kvality (DNK), udělovaného Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským Praha, nezbytnou podmínkou členství v Asociaci.  Rizika rozvoje dřevostaveb u nás, a tímto bych nechtěl svůj rozhovor s Vámi zakončit, aby to nevyznělo negativně, vidím v tom, že na trhu se objevila a objevuje řada malých firem, které nedisponují odpovídajícím know-how a mnohdy nedodržují ani základní normy a předpisy. Doufám, že tyto firmy skončí tak rychle, jak začaly, protože informovaný zákazník by si takový dům neměl koupit. Každému, kdo si chce pořídit svůj nový dům a rozhodne se pro dřevostavbu, tuto cestu doporučuji a schvaluji, ale je třeba, aby se stavebník pečlivě seznámil s referencemi a ověřil si historii, zázemí a celkovou kvalitu firmy, u které si dům objedná. V tomto směru dělá ADMD bezplatné poradenství. Pokud bude jakýkoliv potencionální investor získat informace, může se na Asociaci dodavatelů montovaných domů obrátit.

 

Ing. Vratislav Blaha,CSc.

Předseda ADMD

www.admd.cz

 

 

Ing. Vratislav Blaha, CSc.

Narozen 22. 7. 1955 v Uherském Hradišti

 

Vzdělání:

• Absolvent Fakulty stavební VUT v Brně, obor Pozemní stavitelství, specializace Ekonomika řízení stavebnictví
• Kandidátská disertační práce z oblasti technologie staveb
• Postgraduální studium managementu na vysoké škole HSG St. Gallen ve Švýcarsku
• Probíhající studium MBA na Business Institutu v Praze

 

Profesní kariéra:

• 1980 – 1990 – VUT FAST Brno, odborný asistent na katedře Ekonomiky a řízení stavebnictví
• 1990 – 1994 – ředitel švýcarské vzdělávací nadace TRANSFER
• 1994 – 2002 – ředitel marketingu a prodeje společnosti VETROPACK
• 2002 – 2005 – generální ředitel a předseda představenstva společnosti KOH-I-NOOR Mladá Vožice
• 2006 – 2013 – ředitel a předseda představenstva společnosti ELK a.s.
• 2013 – nyní  – předseda Asociace dodavatelů montovaných domů

 

Různé:

 

• ADMD – Asociace dodavatelů montovaných domů je nevládní zájmové sdružení výrobců a dodavatelů montovaných domů na bázi dřeva

 

Internetové stránky Asociace:  www.admd.cz

Adresa kanceláře: areál Národního stavebního centra v Brně, Bauerova ulice 10

 

• Dokument národní kvality je směrnice o zajišťování a dodržování kvality montovaných domů na bázi dřeva členy Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD)

---